Planety vznikají z oblaku plynů a prachu z takzvaného protoplanetárního disku. V něm se prachové částice shlukují a srážejí, čímž postupně vznikají zárodky planet. Tyto zárodky pak svou gravitací přitahují další částice a plyn.
Takové události lze pozorovat. V osmdesátých letech zjistila družice IRAS, že 25 světelných let vzdálená hvězda Vega vyzařuje patnáctkrát více infračerveného záření, než by měla. Ve skutečnosti však toto záření nepochází přímo z Vegy, ale z obřích disků, které ji obklopují. Teprve nedávno jsme mohli tyto disky pozorovat přímo – díky Hubbleovu dalekohledu, síti radioteleskopů ALMA v Chile a nově i pomocí Dalekohledu Jamese Webba.
Dva disky u Vegy
V planetárních systémech vědci měří vzdálenosti pomocí astronomické jednotky (AU), což odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, tedy necelým 150 milionům kilometrů. Kolem Vegy se nacházejí dva disky nebo také pásy.
Jeden z nich je podobný našemu hlavnímu pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a rozkládá se ve vzdálenosti zhruba od 5 AU do 78 AU od hvězdy. Za ním leží vnější chladnější pás, který vědci přirovnávají ke Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě za drahou Neptunu. U Vegy sahá tento pás až do vzdálenosti 170 AU. Dalekohled Jamese Webba dokázal odstínit světlo samotné Vegy, takže vědci mohli poprvé pozorovat přímo tyto disky. A výsledky je velmi překvapily!
Práce jak od grafika
Vega je stará přibližně 700 milionů let, a tak by vývoj planet měl být už v pokročilé fázi. U vznikajících planet bychom očekávali, že v discích vytvoří výrazné mezery, shluky prachu nebo pozůstatky po velkých kolizích podobně, jako když chůze ve vysokém sněhu zanechá stopy ve sněhové pokrývce.
U Vegy ale skoro nic takového nevidíme – disk je hladký, symetrický a Vega leží téměř přesně uprostřed, což spíš připomíná práci grafika než chaos rodícího se planetárního systému.
Kde jsou planety?
Ve vzdálenosti kolem 60 AU od Vegy (což je zhruba dvojnásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce) se nachází „tmavší“ oblast v podobě nejasného prstence, kde by možná mohla obíhat planeta, pravděpodobně však menší než Saturn. Další planeta by mohla být mezi hvězdou a vnitřním okrajem disku, tedy v oblasti, kterou Webbův dalekohled nezachytil.
A to je vše – vědci by zde očekávali mnohem více mezer a útvarů, které by svědčily o přítomnosti většího počtu planet. Od 5 AU do přibližně 60 AU a pak znovu od 80 AU dál ale zatím neexistuje žádný důkaz o dalších planetách. Vědci tak stále tápou, co je u Vegy jinak a proč se zde planety zatím neobjevují. Jisté je, že nové informace pomohou rozšířit naše poznání o tom, jak se formují planety.
Vega:
Šišatá hvězda a filmová hvězda
Vega je asi dvakrát větší a hmotnější než Slunce. Vyzařuje také mnohem více záření. Okolo své osy se otočí za pouhých 16 hodin, což je mnohem rychleji než Slunce, kterému to trvá celý jeden měsíc. Díky rychlé rotaci je Vega šišatá. Přes rovník má o pěti větší průměr než přes póly.
V 90. letech si také zahrála ve filmu. Ve slavném sci-fi Kontakt od Carla Sagana zachytili vědci signál vyspělé mimozemské civilizace z planety obíhající Vegu. Hvězda je nejlépe je pozorovatelná v létě, kdy společně s hvězdami Deneb a Altair tvoří takzvaný letní trojúhelník, který se používá pro rychlou orientaci na noční obloze.
